KENNEL ROYAL STUART Dalmatian's
Voříškiáda Lanškroun 2008Po necelém roce a částečně v novém obsazení jsme vyrazily směr Lanškroun na již VIII. Voříškiádu. Puntičky jsme příhlásily obě. Sany do třídy veteránů bez PP, Kyru do kategorie Psů s PP - fena nad 40 cm. Role rozhodčího se tentokrát ujal pan Marek Vlček z ch.s. Tailor Made a nás velmi těší, že tento zkušený handler si ve třídě fen s PP, nad 40 cm vybral právě naší malou Kyru. Napřed nastoupila Sanynka a spolu s ní další tři veteránky 5/4. Sanynka po velice pěkném předvedení, po dlouhé době slušně stála, získala úžasné 2. místo. První skončila 15ti letá fenka německého ovčáka. Mě teda spíš připadala do třídy voříšků, protože přece jen NO i bez PP vypadá trošku jinak. Ale přejeme jí to, protože fenka byla ve vynikající kondici. Třídu pro psy s PP jsme využily k tréninku naší Kyry. O den či dva jí utekla třída štěňat, protože ta byla do 9 měsíců. Tak Kyra, co by čerstvě desetiměsíční, nastoupila do třídy otevřené - -třída mladých na této výstavě není. Konkurence byla veliká 6/5 a všechno byly fenky o 1,2 a 4 starší: RR, český strakatý pes, německá doga a kolie dlouhosrstá. Pan rozhodčí si všechny důkladně prohlédl, jak v postoji tak v pohybu. Nakonec běžela Kyra s fenkou RR ještě samostatně. Kyrunka tak ve velmi silné konkurenci obdržela fantastické 1. místo. Tak jako loni jsme všechny ,,žravé,, ceny nechaly pro pejsky z útulku v Lanškrouně. To byl taky hlavní důvod, proč jsme na tuto výstavu jely. Díky organizátorům a všem prima lidičkám za hezký den.
Dalmatin a Parson Cup 2008V neděli 27.4.2008 jsme vyrazily směr Brno - Panská lícha. Tady nás čekal premiérový závod v coursingu a nejenom nás, přihlášen byl i bráška Deep Heart of Naire a sestřička Desert Rose of Naire - ta bohužel nedojela, neměly odvoz. Taky jsme sebou měly Sanynku a přihlášen byl v kategorii Profi táta Riči. A protože měli ještě dojet naši dalmatiní přátelé ch.s. Dalmadami a od Bílé laně a psík Velvet od Chlpíků, bylo jasné, že to bude prima neděle. Coursing pořádal MSC, to znamenalo, že organizace bude výborná. Sluníčko svítilo jako o život, žádný mráček a psiska hýřila radostí. Z původních 24 dalmatinů dorazilo jen 13 Kyra ve třídě štěňat 4/2 zahájila závod. Po první nedůvěře, když nejistě koukala na střapeček se přece jen chytla a celou délku tratě, asi 500m, odskákala jako koza, protože střapeček občas změnil směr a s tím naše holčička jaksi nepočítala. Její soupeřka Lacrima Christi Cotton Cloud, Líza,je velmi závislá na paničce a ta si proto celou dráhu zaběhla s ní. Nicméně i Líza zaběhla celou dráhu na jedničku. Deep ve třídě štěňat psů 3/2 zaběhl taky výborně a postupoval do druhých běhů z prvního místa. Tady se štěňata vyměnila. Jako první běžela Kyra s Deepem. Druhý běh již Kyra pojala jako velký profesionál a celou dráhu zaběhla parádně. Jenže po doběhnutí do cíle, tito dva usoudili, že toho bylo málo a lítali skoro po celé dráze a nám dalo moře práce je odchytit. Museli se zapojit i členové MSC Obě D of Naire štěňátka získala krásný pohár a ode dneška se můžou pyšnit i titulem COURSINGOVÝ VÍTĚZ 2008. Ostatní naši puntíkatí dalmatini jsou již velcí kluci a holky, Čejen, Orinek, Roxanka, Kamilka, Velvet a pochopitelně tatínek Riči, ti všichni skončili na 1 a 2 druhých místech. No vlastně druhá byla pouze jedna z holek Lišků, protože běžely spolu. Na trati se objevil i táta Riči, ten již ve třídě veteránů, protože, ač stále ve skvělé kondici 2,3 a 4 letí kluci by nejspíš utekli. Jenže Riči nám všem předvedl, jak se to správně běhá a my diváci jsme jenom zírali. Právem si domů odvezl titul MISTR COURSINGU DALMATIN KLUBU ČR 2008. A hlavně nesmím zapomenout na naši babču Sanynku. Jakmile viděla na dráze střapeček, vyváděla jako šílená a strašně moc již chtěla běžet.Takže si po odběhnutých závodech zaběhla dva tréninky. První kolo jsem popobíhala za ní, protože jakmile zjistila, že může běžet, tak jí to najednou přestalo bavit, ale do cíle doběhla a dokonce si chytla střapeček. V druhém to na začátku vypadalo podobně, ale v poslední třetině se chytla a parádně a hlavně s chutí doběhla do cíle. Tady drapla střapeček a dala mu co proto. Přece starým dámám se neutíká. Musím poděkovat Klubu dalmatinů, že naší Sanynce věnoval pohár, který byl původně určen pro veteránku s PP, ta nedojela, protože závodu se mohli účastnit pouze dalmatini s PP. Po závodě a předání cen si naši dalmoši zaběhali na louce a bylo na nich vidět, že jsou naprosto spokojeni. A to byl ten důvod, proč jsme všichni jeli. Proto aby naši psi byli ŠŤASTNÍ. VŠEM PATŘÍ NÁŠ DÍK, nebudu jmenovat abych na někoho nezapoměla a ten se potom necítil uražen. Takže děkuji všem organizátorům a pomocníkům, kteří věnovali SVŮJ ČAS nám. Taky sponzorům a všem ostatním účastníkům coursingu. Speciální poděkování patří všem zůčastněním fotografům.
Sraz Krátkosrstých kolií v Hradci Králové 25.11.2007V neděli ráno jsem naložila holky a jelo se směr Hradec Králové na Sraz KK. Organizátorky Erika Pavlíková a Lenka Fránková to neměly vůbec jednoduché. Dorazilo 54 KK a 17 psů jiných plemen. Po představení všech zúčastněných, proběhla soutěž o Nejrychlejší Přivolání. Pejsci byli rozděleni do tří kategorií: KK nad jeden rok, ostatní nad jeden rok a štěňátka do jednoho roku - KK + ostatní plemena. A jak to probíhalo? Na startu jste psa odevzdali vypouštěči Martinu Valáškovi a odběhli asi 200m, štěňátka měla dráhu o hodně menší asi 40m. Tam byla organizátorka Lenka se stopkama a jakmile mávla, Martin vypustil psa. Majitel v cíli na psa volal a ten běžel nejkratší cestou, většinou, za svým pánečkem. A po proběhnutí cílem se zapsal čas. Z každé třídy se vyhlašovalo 5 nejlepších. Naše holky se vůbec neztratily a to, že nebyly mezi pěticí nejlepších neznamená, že by to odflákly. Sanynka běžela 3x. Proč? Na poprvé se chudinka ztratila a já si ověřila, že přestává pořádně slyšet, ale v 11,5 letech na to má už nárok. Na podruhé nám to Lenka zapoměla změřit. Do třetice jsem se pojistila a ukázali jí pamlsky, už se mě to nechtělo běžet zase a Sanynka doběhla časem 13,57s. Pro srovnání: nejrychlejší KK měla čas 9,04s a je narozená 19.10.2007. Nejrychlejší z jiných plemen byla bulteriérka s časem 8,78s, ale u té bohužel nevím narození. No a naše Sanynka je narozená 29.5.1996. A Kyrinka? Ani ta neudělala Dalmatinům ostudu. Její čas byl 5,37s. Nejrychlejší štěně byla KK 3,75s narozená 2.12.2006 - tedy skoro roční pes. KK na pátém místě 4,37s se narodila 24.5.2007. Naše malá puntice spatřila světlo světa 30.7.2007. Fotek máme jenom pár a za ty děkuju Ivanovi Růžičkovi a najdete je fotogalerii 3. Orgánizátorkám díky za to, že plýtvaly svým časem aby nám umožnili tuto slezinu a všem ostatním, že jsme si mohli v ,,klidu,, pokecat. Všichni pejskové byli naprosto úžasní, ale asi nejvíc malinovej pejsek Dargo Novterpod tety Vili. Tady to vypadá na velký LOVE STORY, které započalo již o týden dřív v Letňanech.
KLUBOVÁ VÝSTAVA DALMATINŮ PRAHA - LETŇANY 18.11.2007Do Prahy na výstavy normálně nejezdím, ale zastávám ten názor, že na Klubovky a Specky se jezdí - bez rozdílu, kdo posuzuje. Navíc tato výstava byla na víc a už vůbec nebyla plánovaná, Na přání chovatelky, zda bychom na ni mohly přijet, jsem odpověděla kladně - mě na výstavu totiž nikdo dlouho přemlouvat nemusí, jenom nastav prst a já skočím po celé ruce. Bylo lákavé i to, že tuto výstavu posuzovala zahraniční rozhodčí. Vůbec letošní rok mám skoro samé zahraniční rozhodčí. Začal každodenní trénink aby si Kyrinka zvykla, postoj jsme zvádaly dobře, jenom nám vůbec nešel běh - normální vodítko, ale ani výstavní - prostě táhla jako malamut zapřaženej do saní. Venku nehrozilo, že bychom to zvládly, tak jsem se rozhodla, že to zkusíme ve sklepě. Čtyři stěny, stůl u zdi - podmínky skoro jako na výstavě. Kyrinka šlapala jako hodinky, ale pro jistotu jsem ji ještě v sobotu odpoledne vytáhla na hřiště. Ani tady to nebylo špatný, ale pořád to jaksi nebylo vončo. Na výstavě se sešla část naší dalmatiní rodiny - táta Riči, maminka Samantha, bráška Silas - ten dojel z Německa a sestřička Chloe. Musím říct, že to bylo parádní setkání, holky po sobě pořád skákaly a užívaly si toho, že mají koho pořádně kousat. A potom nastalo posuzování. Dalmatináři to mají dobře vymyšlený - napřed jdou štěňátka a po nich hned veteráni, aby nebyli moc unavení a potom to pokračuje normálně. Silas šlapal jako hodinky a právem dostal VN1. Holky napřed trochu poskakovaly, ale v postoji vypadaly parádně. Byla jsem překvapena, když Kyra skončila první a dostala známku VN1. Mamina měla strach, že když bude mít Chloe chovatelka - Irena, tak jsme pouze do počtu.A když nastoupila Kyra se Silasem o titul BEST BABY ani jsem nedoufala v to, že bychom ho mohly získat. Jenomže Kyra jako by věděla, že nyní je to fakt již důležitý a v běhu se předvedla jako by to dělala dnes a denně. Silas si sem tam poskočil a když přišla rozhodčí k nám byla jsem ten nejšťastnější človek v hale. Napsala bych pod sluncem, jenže sluníčko ten stávkovalo a bylo schovaný za mraky. Táta Riči byl přihlášen do třídy pracovní. Samozřejmě, že si to odbyl levou zadní a ocenení měl v kapse. Maminka Samantha nastoupila do třídy čestné. Kdybych nevěděla, že měla štěňátka anich bych tomu nevěřila. I ona si to lehce odbyla a navíc byla nejlepší Čestný jedinec. Na závěr musím říct, že naše puntíkatá rodina dopadla naprosto fantasticky. Tady jsou naše výsledky: Dreamlike Silas of Naire - VN1 Dreamskape Loves of Naire - VN1,BEST BABY Diamond Crown of Naire - VN2 ich. Enrico Bazzi Raul - V1,CAC ich. Alphadirato Eternal Love - V1,NEJLEPŠÍ ČESTNÝ JEDINEC
Jak jsme vyjely navštívit tátu RičihoProtože to do Blanska nemáme daleko, dohodly jsme s paničkou Ričiho, Monikou, že bychom za nima přijely. A tak se taky 28.10.2007 stalo. Procházka se třema ulítlíma puntíkma stála za to. Podzimní vycházka rozbahněným lesem bylo to, co pesanům nejvíce vyhovovalo. Celou dobu spolu lítali po lese až po malý okamžik, kdy nám Saňulí spadla do vody, naštěstí nebyla taková zima a jako by věděla, že má uschnout začala lítat ještě o něco víc. Bylo zajímavý sledovat jak si spolu hrají Kyra a Riči. Venku to sice ještě nebylo nic moc, ale potom u Mončy doma - no co ti vyváděli, váleli so po sobě, okusovali se - prostě paráda. Vůbec se mi nechtělo věřit, že Riči štěňátka vůbec nemusí, tady to teda rozhodně neplatilo. Fotky nemáme žádný - teda máme a spoustu, ale jsou to všechno jenom rozmazané bílé šmouhy. Sorbonek na JAGGY klinice v BrněV pondělí 1.10.2007 jsme byli nuceni odvést Sorbonka na kliniku JAGGY, která se nachází v Brně. Proč? Protože se trikolorkův stav zhoršil, přestal žrát - a to cokoli, jeho váha spadla na 17,5kg a hrozilo, že nám doma umře. Vůbec ho nešlo nijak nakrmit, tlamu prostě zaklapl a když jsem mu tam dala nějaký jídlo, tak jsem mu ji klidně mohla držet půl dne. Radši by se udusil, než aby polknul. Tady je na kapačkách a dostal sondu s výživou do žaludku. Jediná výhoda toho všeho je, že se operace uspíší a bude již v pátek. Pochopitelně jsme v každodenním kontaktu s klinikou. Ale bez Sorboška je doma takové hnusné ticho.
Tak a mám neschopenku a budu marodit až do konce roku13.9.2007 jsme jeli, já a panička, na kontrolu do Kroměříže. Tam mě vzali další krev, tentokrát na kyseliny, a poslali to do Plzně. Nevím na co, když budou stejně negativní. Výsledky jsme se dozvěděli až 22.9.2007 a protože byly negativní - jak jsem říkal, tak mě objednali do Brna na kliniku Jaggy hned na pondělí na endoskopii. Do Brna jsme vezli veškerá vyšetření, kromě rentgenů, ale ty byl pan doktor Chvátal poslal, kdyby je potřebovali. No, mysleli jsme si, že vezeme všechno. Na klinice po přijímacím pohovoru, si mě vzal na starost pan doktor David Hanzlíček, nějakej mladej na doktora a prý studoval i v zahraničí. Taky jsem slyšel paničku, že říkala, že je to fešák. Fešák nefešák vrátil mě pánikům až za dvě a půl hodiny, prý si musí doplnit ještě různá vyšetření, aby měli jistotu, že tam nic není. A taky by mohli objevit něco co tam předtím nenašli a tu endoskopii by třeba nemuseli dělat. Jo a ještě říkal, že to bude oříšek, ale že ho rozlousknou. Voříšek a rozlousknout? Tady jedí psy? No ještě, že jsem kolie, ale musím se na to pak paničky pozeptat. Zase mě vzali krev, tentokrát na vápník a na nadledvinky a další rentgen a ultrazvuk. Když si pro mě panička přišla, ještě než mě vrátili, jsem ji slyšel dole. Možná neslyšel, ale prostě jsem věděl, že tam je a ten koncert, co jsem jim tam předvedl, tak na ten rozhodně dlouho nezapomenou, tak vysoký tony umím jenom já. Pan doktor nám sdělil, že v břichu mám nějakou zesílenou stěnu, že tam něco je, ale, že našel ještě něco co tam rozhodně nečekal - a to je nádor na prostatě. Vzal si vzorek a ve čtvrtek budou výsledky, i ty od té krve. No co vám budu povídat. Nejhorší tři dny našeho života. Panička nevěděla jak to s náma bude, pořád brečela. Nevěděla kolik času nám zbývá být spolu. Ve čtvrtek odpoledne panička volala na kliniku. Tentokrát jsem neposlouchal, nechtěl jsem slyšet špatné zprávy. Zatím ale nejsou. Krev jako vždy v pořádku, ale kdyby si mě zeptali, ušetřili čas a peníze. Ha peníze, ty byli naše, tak proto nešetřili. A ten nádor na prostatě? Ukázalo se, že je to nahromaděná tekutina, poměrně dost a z té se udělala cista. No, ale na operaci budu muset a tam se podívají i na ten žaludek a udělají i tu endoskopii. Jenom nám neporadili co máme udělat proti tomu zvracení. Něco tam prostě tlačí. Takže priorita je, do mě tlačit jídlo a to jakýmkoli způsobem a taky jakýkoli jídlo, který prostě sežeru a nejlépe nevyzracet. Zatím vedou pribiňáky. A piju, a hodně. Jo, abych nezapoměl, ptal jsem se na toho voříška. Není to žádnej pes, ale prostě těžký případ. Nevím proč těžkej když si všichni stěžujou jak málo vážím. Ty lidi si pořád protiřečí. VELKEJ CHUDÁČEK SORBONEK Jak jsem byl na rentgenuVčera mě panička vezla do Kroměříže na rentgen, ale ono to začalo vlastně už ve středu ráno, kdy jsem dostal naposled napapat v 8 hodin ráno. Čtvrek ráno - prší, že by psa nevyhnal, tak jsem doufal, že se nikam nepojede, musím se příště domluvit s Renďákem, že mu jako něco bude a nenastartuje. Mé naděje vzali brzo za své a už po půl osmé jsme vyrazili směr Kroměříž - tam nás poslal náš vet. MvDr. Vojta Návělek, ke svému kamarádovi MvDr. Karlu Chvátalovi. Byli jsme sice objednaní až na devět, ale jak jsme dojeli, tak nás hned vzali. Dovedli mě do nějaké místnosti, posadili na studenej kovovej stůl ze kterýho trčelo cosi. Panička mě vysvětlila , že je to rentgen, ten mě vyfotí a podívá se na mě zevnitř. Zevnitř? A to jako jak? Drželi mě jako králíka, natáhli mě přední nohy dopředu, zadní zase dozadu a panička, zrádce, mě ještě přidržela hlavu. Udělali pár fotek, tak jsem si myslel, že hotovo. Jak hluboce jsem se mýlil. Sestra potom donesla 2 stříkačky a v nich bylo něco bílého. Začala mě to lít do krku, to VÁM bylo hnusný. Víte co to bylo? Sádra - to, ale nechápu, vždyť ta se používá na něco jinýho. Pomoooc, chtějí mi zabetonovat žaludek. No a pak udělali zase nějaký fotky. Sádry dali málo, tak zase nanovo. To už jsem ale pevně zavřel tlamu a odmítl jsem polykat, hlavu mě zaklonili tak, že mě nic jinýho nezbylo. Ještě pár snímků a hotovo. Po vyhodnocení se zjistilo, že mám vše na svém místě, nic nechybí, nepřebívá a vše funguje tak jak má. A protože nebyli spokojeni, tak mi zase brali krev. Na tu si máme na druhý den zvolat a příští týden jdeme na kontrolu. Dostal jsem nějaké tabletky na žaludek, mám jíst 2x denně a později možná přejdu na dietní klinické granule. Dneska panička volala na tu krev, já jsem si vzal druhou linku, abych všechno slyšel a nemusela to opakovat 2x. Tam se taky nic nenašlo, dělali i jiné testy na to co tam předtím nebylo a vše vyloučeno, i štítná žláza, které se panička tak bála. chudáček SORBON Sorbon III.Tak neděle byla v pohodě a večer dostal těstoviny s kuřecím masem, to ale bylo bohužel moc brzo.Váha malinko popolezla směrem nahoru, máme 20,20kg. V pondělí dopoledne ranní dávku vyzvracel a odpoledne žaludeční šťávy. Po náštěvě vet. jsme rozšířili sbírku prášků - Cerucal - bereme taktéž 4 x denně 1/4 a je to to co dostával v injekcích a vracíme se na kuře a rýži. Úterý a středa je bez zvracení. V deset hodin večer vyzvrátil večerní dávku + prášky. Váha opět padá na 19,80kg. Rozhodla jsem pro jistotu vyloučit i poškoty. Dnes 17.8.2007 je to už 47 hodin bez zvracení. Vážit budu zítra navečer. Sorbonkův zdravotní stav II.Včera 10.8.2007 byl Sorbonek opět na veterině, protože se mu zvracení vrátilo a je podezření na vřed. Dostává injekce proti zvracení a 4 x denně prášky Promimet, všichni doufáme, že se jeho zdravotní stav brzy zlepší. Pokud se změna bohužel nedostaví, pojedeme do Kroměříže na rentgen, je to již domluveno s tamním veterinářem a budeme moci přijet i o víkendu. Z jeho jídelničku jsou nyní vyškrtnuty všechny věci určené pro psy, granule i kokina, ale naopak může ,,všechno,, lidské. Vaříme už asi týden. Jeho váha za minulý týden opět spadla dolů a z navážených 20,30kg nyní chudáček váží 19,80kg, ale pevně věřím, že to spravíme. Jeho nechuť k jídlu, granulím, se změnila a nyní, když ho vidíte u misky připomíná žraloka u své kořisti. Jediné co je dobré, že z přechodu granule - vařené nedostal průjem. Dnes opět návštěva vet. na kontrole a to bude nejspíš celý týden. Velmi děkuji mojí RODINĚ, která za mě dělá moji práci, protože já bohužel musím chodit celé dny do práce a nemůžu si vzít žádné volno. Mamince, která za mě chodí na veterinu, tátovi, který mu dělá kuchaře,sestře, která na vše dohlíží, neteřím, které ho litují. Chovatelce, která skoro denně volá a kamarádkám, které mám a které mi dodávají odvahu. Díky VÁM VŠEM, za to že vás MÁM.
Sorbonkův zdravotní stavDne 30.5.2007 se Sorbonovi odebrala krev aby se zjistilo,proč skoro každý den zvrací žaludeční šťávy,někdy hnědý hlen,dokonce to vypadalo, že je tam sem tam krev.Tam, ale nic nezjistili a podle krve je vše v pořádku.Na jistý čas se vše uklidnilo, ale pak se to zase vrátilo. 1.8. 2007 jsem se rozhodla, že navštíme jinou veterinu, jestli nezjistí něco tam. Večer Sorbonovi vyholili břicho a udělali ultrazvuk, tam nic nenašli a tak mu druhý den ráno opět brali krev, kde zase nic nezjistili. Podle krve je v naprostém pořádku a vet se přikláněl k tomu abych jela se Sorboškem do Brna na endoskopii, čím dřív tím prý líp, bohužel mi dávají nad hlavu strašáka, že může kdykoli odejít do psího ráje. Po poradě s mým vet.,chovatelkou a některými přáteli, z řad chovatelů a majitelů kolií, jsem se rozhodla tento pro něj jistě velmi bolestivý zákrok nepostoupit. Začali jsme mu vařit, protože je možné, že je prostě alergický na nějakou složku v granulích, krmíme asi druhým rokem Eukanubou, a uvidíme jestli vařené mu žaludek zklidní.
Voříškiáda Lanškroun 2007Na tuto výstavu nás nalákalo to,že ji bude posuzovat mezinárodní rozhodčí paní LENKA FRNČOVÁ,chs Weinline,která běžně posuzuje VI skupinu a tudíž i dalmatiny.Sanynku jsme přihlásili do veteránů a protože bylo možné přihlásit i pejsky s PP,tak to měl Sorbon spočítané. Po příjezdu jsme zjistili,že je na tuto výstavu přihlášeno kolem 160 psů a proto se museli třídy rozdělit trochu jinak než bylo naplánováno.Původně měli být psi s PP i bez rozděleni dle plemen nakonec byli třídy následující:třída štěnat,třída veteránů,psi do 40cm,feny do 40cm,psi nad 40 cm,feny nad 40cm.Základní rozdělení zůstalo stejné:Psi bez PP poznatelného plemene,Psi s PP a Voříšci. Sanynka byla ve třídě veteránů a společně s ní dalších 10 pejsků.Paní rozhodčí si po pečlivé prohlídce každého psa,hlavně v pohybu,vybrala vždy pouze 4 pejsky.Ti šli potom o pořadí a za první 3 místa dostali krásné poháry.Sanynka byla vybrána jako první a tak to taky zůstalo.Obdržela ,,titul,,Nejhezčí veterán bez PP. Sorbonek to ve své třídě taky neměl jednoduché,v jeho třídě bylo celkem 10 psů a bylo vidět,že všichni mají s výstavami již zkušenosti a někteří jsou ostřílení kozáci.Proto na ně taky byla rozhodčí celkem přísná.Naši soupeři byli:další kolie dl. a kr.,4 x RR,hovavart,velký šv.sal.pes a novofundlanďan.Bylo pro nás naprostým překvapením,že Sorbon postoupil jako první mezi 4 nejlepší a nakonec dokonce skončil na krásném třetím místě. Děkujeme organizátorům za krásně strávenou uvařenou sobotu a paní rozhodčí za to,že přes velké vedro byla na všechny velice milá.Každému pejskovi věnovala pozornost a se všemi účastníky se s úsměvem rozloučila.Nechyběla ani fota s vítězi.Měly by vyjít v některém čísle Pes Přítel Člověka. |
a kdyby tento závod nebyl spojen i s PRT, tak se ani nekonal, protože bychom nesplnili daný počet závodníků a ten je 20.
. Druhý běh běžela Líza s Chantall's Cherubin Royal Hermelin. I tito dva si svůj druhý běh užili.